Co je to finanční rezerva? K čemu slouží? Kde ji uložit? A jak s finanční rezervou nakládat? Na všechny tyto otázky naleznete odpovědi v tomto článku.
Finanční rezerva jako základ finanční gramotnosti
Jedním ze základů finanční gramotnosti je finanční rezerva. Tu by měl mít každý ještě předtím, než začne investovat, nebo spořit.
V předchozím článku jak na dluhy jsme se již řekli, jak se zbavit dluhů. Pokud již žádné dluhy nemáme, nebo v případě, že jsme si nastavili jasný plán jak se dluhu zbavit, můžeme jít konečně spořit a investovat. Je to tak? Ne, omlouvám se, ale ještě nemůžeme.
Ještě předtím, než se naplno ponoříme do investování, měli bychom myslet na zadní vrátka. Měli bychom si vybudovat finanční rezervu! Finanční rezerva je jedna z nejdůležitější věcí, co pro své osobní nebo rodinné finance můžete udělat. Podobně jako pojištění, slouží rezerva jako pojistka proti nečekaným událostem.
V životě každého z nás mohou občas nastat i horší časy. Pokud žijete od výplaty k výplatě, je jen otázkou času, kdy přijde nějaký nečekaný výdaj nebo výpadek příjmu. A to je právě ten moment, kdy vás může finanční rezerva zachránit.
Na počátku krize se může jednat o zdánlivé maličkosti jako rozbitá pračka, nutná drobná oprava auta nebo nedoplatek za energie. To vše se dá ještě nějak zvládnout, ale co se stane, pokud takových maličkostí nastane několik najednou? Zvládnete to? Možná že ano, ale věřte mi, že s finanční rezervou to jde mnohem lépe.
Pokud se ke všemu tomu přidá ještě nějaká závažnější situace jako je dlouhodobá nemoc, výpadek příjmu nebo ztráta zaměstnání, už to taková sranda není. Jestli jste takovou situaci již zažili, tak jistě víte, že se nejedná o nic příjemného.
Stát se může opravdu cokoliv a kdykoliv. A finanční rezerva je nástroj, který může vše zachránit!
Bohužel, statistické výzkumy a průzkumy ukazují, že velmi málo osob a rodin si tvoří finanční rezervu. A pokud nějakou mají, pak velmi malou. Nejčastěji se jedná o částku pokrývající 1 až 3 měsíční výdaje.
Bez finanční rezervy máte mnohem vyšší riziko zadlužení. A už jsme si probrali v článku jak na dluhy, že zbavit se dluhů je poměrně náročný proces a pokud to člověk nezvládá, pak se dokonce může dostat do takzvané dluhové pasti, kdy jeden dluh splácí druhým.
Ačkoliv se to nezdá, tak vybudování finanční rezervy může mít i zásadní vliv na naše zdraví, na naši psychiku a zvládání stresu. S vědomím toho, že máme nějaké peníze navíc budete více v klidu a bude se vám dobře spát. Alespoň u mne to tak rozhodně funguje. Možná proto se finanční rezervě říká někdy také finanční polštář.
A co víc, pokud budete s finanční rezervou správně pracovat, můžeme vám i něco vydělat, nebo ušetřit.
Ušetřit? Vydělat? Ano! Jak? Například tím, že se nebudete zbytečně pojištovat na maličkosti jako je krátkodobá nemoc nebo drobné úrazy. Tyto malé věci jsou to, co na pojistkách stojí nejvíce a přitom se dají pokrýt z vlastních rezerv. Ale o pojištění si povíme něco více jindy. Teď zpátky z rezervě.
Co je a co není finanční rezerva?
Finanční rezerva nebo také finanční polštář jsou rychle dostupné finanční prostředky, ze kterých čerpáme v případě nečekaných výdajů, nebo neočekávané krize. Tyto peníze použijeme v období, kdy nám život tzv. hází klacky pod nohy.
Skutečně si musíte uvědomit, že z těchto prostředků čerpáme opravdu jen v případě krize! Může se jednat o situaci, kdy potřebujeme zaplatit nečekanou opravu auta, zaplatit náklady na bydlení a život poté, co jsme obdrželi nemocenskou a tento náš zmenšený příjem nestačí na pokrytí všech nákladů.
Teď když už víme, co finanční rezerva je, pojďme si říct, co finanční rezerva rozhodně není:
- zajisté to nejsou peníze na rozhazování, tedy peníze, které si odkládáme stranou na dovolenou, výlety, zábavu nebo na koupi mobilního telefonu či herní konzole pro děti jako dárek.
- také to nejsou finance na rekonstrukci kuchyně, vybavení domácnosti, ani na výměnu dosluhujícího auta za nové. Takové výdaje bychom měli plánovat předem.
- finanční rezervu také nepoužíváme na předčasné splacení dluhu, hypotéky, nebo jakoukoliv jinou pravidelnou splátku
Pokud tak učiníte a finanční rezervu využijete na výše zmíněné účely, může se lehce stát, že v případě nečekané krize spadnete do dluhů. A to nikdo nechce!
Jak vysokou finanční rezervu mít?
Nastavení výše finanční rezervy, kterou držíme stranou od ostatních financí, je vždy velice individuální. Konkrétní čísla se budou u každého z nás vždy lišít a není možné určit jednotnou výši ideální finanční rezervy pro každého.
Někteří finanční poradci a odborníci doporučují mít uloženu fixní konkrétní částku. Jiní doporučují držení určitého násobku měsíčního příjmu nebo měsíčních výdajů. Nejčastěji se pak setkáte s názorem, že tento násobek by měl být ve výši 3 až 6 měsíčních výdajů.
Jak jsme si řekli, nastavení výše finanční rezervy je velmi individuální, proto není tak důležité určit konkrétní výši nebo konkrétní měsíční násobek a toho se bezpodmínečně držet.
Nejlepší je určit si částku, která vám přijde dostačující, je rozumná, pokrývá vaše potřeby a s kterou vy sami získáte potřebný klid. Není třeba se držet nějakých pouček a zásad.
K čemu přihlédnou při určení výše finančí rezervy:
- Životní a rodinná situace – Student žijící sám, bude mít určitě menší nároky a závazky než otec živící rodinu s dětmi. V rámci finanční rezervy je potřeba myslet na všechny závazky a rodinné výdaje, ale také i věci, které se mohou pokazit, nebo rozbít a jsou klíčové pro fungování celé rodiny nebo jedince. Pokud jste sám, rozbité auto není až tak problém, pokud jej tedy nemáte k podnikání. Bez auta budete blokovat jen sebe. Pokud ale musíte autem každý den vozit rodinu do práce, do školy nebo školky, jezdit na nákupy, pak to problém být může.
- Závazky a dluhy – Splácíte nějaké dluhy? Máte hypotéku? Staráte se ještě o někoho? Pak je na toto vše při určení výše finanční rezervy myslet. V případě, že byste neměli na splácení těchto dluhů a závazků, může to mít fatální následky
- Zaměstnání a obor zaměstnání – Jste podnikatel nebo zaměstnanec? Platíte si sociální a zdravotní sám, nebo jej za vás platí zaměstnavatel? Máte stálý fixní příjem nebo u vás častěji nastává fluktuace příjmů a příjmy jsou rozloženy nerovnoměrně v rámci roku? Jak těžké je ve vašem oboru, v místě kde pracujete, najít si novou práci? Opět je potřeba brát v potaz odpovědi na všechny tyto otázky.
- Přístup k riziku a povaha člověka – Pokud jste opatrný člověk, který nemá rád stresové situace a zvládá stres hůře než jiní, pak pro vás bude vyšší rezerva správná volba. Není potřeba se striktně držet těch často opakovaných pouček, nebo doporučení o správné výši finanční rezervy. Klidně si odložte stranou i více. Někdo bude spát klidně pouze s vědomím, že má na účtu pár set tisíc, a to i za cenu případných ušlých zisků v případě, že by část těchto peněz mohl investovat. Ačkoliv zastávám názor, že mít příliš mnoho peněz stranou a nenechat je „pracovat za vás“ je nevyužitý potenciál, mně ani nikomu jinému nepřísluší vám rozmlouvat, jak s vlastními penězi máte nakládat. Pokud potřebujete mít pro vlastní klid na duši vždy k dispozici vyšší finanční obnos, tak si za tím stůjte.
Osobně pak upřednoštnuji kombinaci fixní částky, která je určena na opravdu nečekané výdaje s částkou, která pokrývá naše přibližně roční nezbytné výdaje. Opravdu jen ty nezbytné, nejedná se o všechny výdaje.
Proč zrovna roční výdaje? Není to moc? Kromě toho, že se mne lépe spí a mám klid, tak to odpovídá i celkovému nastavení finanční plánu, jak pracuji s financemi a jak plánuji a také naši životní situaci.
Dále nepředpokládám, že pokud bych přišel o práci a byl nucen změnit zaměstnání, tak bych byl nezaměstnaný déle než 12 měsíců. V případě dlouhodobé nemoci pak kromě rezervy tvoří příjem i nemocenská. Zároveň jsem pojištěn a po roce nemoci přichází na řadu uplatnění pojištění trvalých následků, dlouhodobé nemoci či invalidity. Na kratší nemoc a menší úrazy se nepojišťují To vše dohromady tedy tvoří jistotu, o kterou se opírám, na kterou spoléhám.
Likvidní vs dlouhodobá finanční rezerva
Když se začnete vzdělávat a více číst o osobních financích a finanční rezervě, narazíte na dva rozličné pojmy. Prvním je likvidní finanční rezerva a druhým je dlouhodobá finanční rezerva. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Likvidní finanční rezerva slouží k pokrytí nečekaných výdajů, které potřebujeme vyřešit ihned. Typickým příkladem může být například rozbitá chladnička, nebo pronájem náhradního automobilu v případě poruchy. Jedná se o finanční rezervu, která slouží k pokrytí nečekaných výdajů, které musíme řešit ihned. Tento typ finanční rezervy se doporučuje mít uloženu především v likvidní formě, tedy co nejrychleji dostupnou.
Dlouhodobá finanční rezerva slouží k pokrytí nákladnějších věcí a výdajů, které je možné o nějaký čas odložit, nebo které mohou trvat delší dobu. Jako příklad si můžeme uvést výdaje spojené s bydlením a živobytím, v případě dlouhodobé nemoci. V průběhu nemoci může dojít a dochází ke krácení příjmů a nám mohou chybět v rozpočtu peníze na každý měsíc. Do dlouhodobé finanční rezervě sáhneme až v případě, že nám nestačí likvidní rezerva.
Kde uložit likvidní finanční rezervu?
Pokud se bavíme o likvidní finanční rezervě, pak tato rezerva rozhodně nepatří na běžný účet a už vůbec ne na hlavní účet, ze kterého hospodaříte a ke kterému máte vydánu i platební kartu. Proč? Má to vícero důvodů:
- Peníze na běžném, či hlavním účtu, máte téměř kdykoliv k dispozici a lehce se může stát, že podlehnete tíze okamžiku a peníze utratíte za něco, na co nejsou určeny. Řeknete si, že jde přece jen o pár korun a že se nemůže nic stát. Tato situace se pak následně opakuje, dokud po čase nezjistíte, že polovina vaší finanční rezervy je pryč.
- Bezpečnost! Je možné, že se stanete obětí zločinu a někdo vám platební kartu odcizí, nebo zneužije. Je mnohem bezpečnější mít finanční rezervu uloženu někde bokem, nejlépe u úplně jiné společnosti, bez možnosti platby kartou.
Kam tedy likvidní finanční rezervu uložit, pokud nemám použít běžný účet? Možnosti máme následující:
Spořící účet
Nejjednodušší je uložit rezervu na spořicí účet. Zde není moc o čem přemýšlet. K penězům se dá dostat snadno a rychle. Nemusíme řešit žádné výpovědní doby, poplatky nebo sankce za předčasný výběr. Není zde možnost ztráty (pomineme-li krach finanční instituce a i tak jsou peníze u bankovní instituce pojištěny až do určité výše) a je zde vysoká likvidita.
Na separátním spořicím účtu jsou peníze oddělené od zbytku financí, z kterých normálně hospodaříme a navíc se nám ještě zhodnocují, protože spořící účty mívají většinou mnohem lepší úrok, než je úrok na běžném účtu.
Dobré je také myslet na založení spořícího účtu u jiné finanční instituce, než u které máte ostatní účty. Opět je to z důvodu bezpečnosti, a minimalizace rizika. Pokud by se něco stalo s vaším hlavním účtem, máte možnost využít rezervní a naopak. Nikdy nevíte co se může stát. I když jsou bankovní instituce ze zákona pojištěny, nějakou dobu může trvat, než se ke svým penězům dostanete. A proto je lepší mít peníze uloženy minimálně u dvou rozdílných institucí.
Fondy peněžního trhu
Alternativou ke spořícímu účtu mohou být fondy peněžního trhu, nebo tzv. repo fondy. Jedná se také o poměrně vysoce likvidní řešení (výplata v řádu dnů) s možností zhodnocení peněz o úrok navázaný na dvoutýdenní repo sazbu ČNB, sníženou o určitou část, kterou si fond vezme jako poplatek
U těchto fondu je však nutno myslet na rozdílný přístup ke zdanění výnosů z úroků, nebo zdanění zisků při výběru prostředků, než je tomu u spořícího účtu. U spořícího účtu jsou připisované úroky jsou již zdaněny a výběr prostředku se nijak nedaní, tedy není potřeba nic řešit.
Řešením však může být například opatrnější investiční rezerva od Portu, kde v případě výběru není nutno nic řešit. Výběr se chová standardně jako výběr hotovosti a není potřeba nic ohledně daní řešit. U jiných fondů to může být jinak. Jinde se vložena hotovost může chovat jako cenný papír, je tedy nutno myslet při výběru na zdanění v případě nesplnění časového, nebo hodnotového testu.
U Portu rezervy jsou úroky připisovány v hrubé výši a dle Zákona o daních z příjmů se jakožto příjmy spadající pod § 8 daní standardně sazbou 15 % (resp. 23 %). Za určité situace ale mohou být připsané úroky od daně osvobozeny. V případě, že součet vašich příjmů z § 7 – § 10 Zákona (kam spadají kromě úroků také dividendy nebo např. příjmy z nájmu či samostatně výdělečné činnosti) nepřesáhne za zdaňovací období 20 000 Kč, je takový příjem osvobozený a nemusí se do přiznání uvádět – tedy ani danit.
U likvidní části finanční rezervy musíte počítat s tím, že většinu času ani její úročení nepřekoná inflaci a dlouhodobě budete ztrácet na kupní síle takto uložených peněz. Je to něco s čím se musíte smířit. Je to daň za likviditu, téměř úplnou bezrizikovost (volatilitu) a pojištění vkladu.
Kde uložit dlouhodobou finanční rezervu?
Když už víme kam uložit likvidní finanční rezervu, podívejme se také na to, kam uložit dlouhodobou finanční rezervu.
Samozřejmě i dlouhodobá finanční rezerva může ležet na spořícím účtu, nebo ve fondech peněžního trhu. Není to nic špatného a mnoho lidí to tak také dělá. Existují však i jiné alternativy, které ale jsou pro práci s finanční rezervou o něco málo komplikovanější.
Termínované vklady
Finanční rezervu je možné uložit na termínovaný vklad. Termínované vklady mívají většinou délku úložky od 1 do 24 měsíců, někdy se však dají nalézt i delší.
Výhodou terminovaného vkladu je zafixování úroků a tedy jistota, jak se nám peníze budou zhodnocovat po celou dobu trvání smlouvy. To u spořícího účtu ani u repo fondů nemáme. Když sazby u ČNB klesnou, s odstupem času většinou klesnou sazby i zde.
Naopak nevýhodou u termínovaných vkladů bývá horší likvidita a delší výpovědní doba spojená s případnou sankcí za předčasný výběr v případě předčasného ukončení smlouvy. Toto menší omezení se dá ale vcelku jednoduše vyřešit tím, že uzavřeme více termínovaných vkladů s různými rozestupy, s rozdílným koncem trvání smlouvy. Například zvolíme rozestup co 3 měsíce, takže máme část penez dostupnou vždy po nějaké době a není potřeba předčasně ukončovat smlouvu a platit pokutu. Jedná se však o pracnější řešení, které nemusí vyhovovat každému. Navíc může nastat situace, kdy opravdu nemáme žádné peníze dostupné po určitý čas. Ale opět je tu možnost zaplatit sankci a k penězům se dostat.
Dluhopisy
Tato možnost je spíše jen pro zkušenější jedince a lidi, kteří se ve financích orientují více. Přesto si dovolím nákup dluhopisů zmínit.
V předchozích letech byla možnost nakoupit tzv. protiinflační dluhopisy. Jednalo se o výborný nástroj, kam bezpečně uložit peníze a mít jistotu, že pokryjí alespoň inflaci. Podobně však jako u terminovaného vklad je, nebo spíše byla, limitovaná likvidita. Peníze šlo vybrat jen 1x ročně. Toto omezení je částečně limitující, avšak pro dlouhodobou finanční rezervu se nejedná o omezení, které by vyřadilo tyto dluhopisy jako možné řešení, kam rezervu uložit. Opět možností, jak tento problém s likviditou řešit, bylo sjednání vícero nákupů v různých obdobích (různé tranše) a tím docílit dostupnosti části peněz do 3 měsíců.
Tuto možnost jsem zmínil hlavně proto, že se třeba ještě někdy v budoucnu nastane situace, že vláda opět umožní nákup státních protiinflačních dluhopisů.
Jako poslední možnost pak uvedu nákup českých státních dluhopisů (nikoliv korporátních dluhopisů) s různou dobou splatnosti na sekundárním trhu. Toto je také možné řešení kam uložit dlouhodobou finanční rezervu, avšak zde se již dostáváme na tenkou hranici mezi spořením a investováním.
U této varianty je možné, že v případě špatného načasování může původní hodnota rezervy i poklesnout, protože pokud nedržíme dluhopisy až do splatnosti. Dluhopisy reagují na změnu sazeb a v případě nepříznivé situace můžeme prodávat v době, kdy jejich nominální hodnota poklesne. Proto by se do této varianty neměl pouštět nikdo nezkušený. A i zkušenější jedinec by měl být velice opatrný.
Kde neukládat finanční rezervu?
Finační rezerva, i ta dlouhodobá, by nikde neměla být použita na investice a neměla by být nikdy uložena do produktů určených primárně na investování.
Produkty jako jsou nemovitostní fondy, dluhopisové fondy, P2P půjčky či jiné konzervativní fondy mohou sice vypadat jako místo, kde lze bezpečně uložit finanční rezervu, nebo její část, avšak zdání mnohokrát klame.
Murphyho zákony obvykle fungují dokonale a právě ve chvílích, kdy potřebujete finanční rezervu ze všeho nejvíce, se těmto produktům daří nejhůře. A nikdo z nás nechce přicházet o peníze v době, kdy je potřebujeme nejvíce!
Jak si vybudovat finanční rezervu?
Nyní už víme kolik peněz si chceme uložit do finanční rezervy a teoretický i víme kam rezervu uložíme. Jak si ale takovou rezervu vybudovat? V praxi se nejčastěji zmiňují dvě možnosti.
Tou první je odkládat si na rezervu každý měsíc stejnou částku. Toto řešení je vhodné pro ty, kteří mají stabilní příjem. Realizace a automatizace celého procesu je jednoduchá. Stačí si nastavit trvalý příkaz ihned poté, co přijde výplata na účet, a je to. Tímto přístupem nikdy nevynecháte odklad penež na rezervu. Mno bank dnes podporuje tzv. spořící obálky v případě využití spořícího účtu, kde lze finanční rezervu rozdělit podle účelu.
Výše částky, kterou budete každý měsíc posílat do rezervy záleží na tom, kolik peněz vám zbývá v rozpočtu na budování rezervy. Cílem je vybudovat rezervu co nejrychleji, tedy posílat co nejvíce peněz to jde.
Druhou možností je odkládat si bokem určité procento z příjmu. Toto řešení je vhodné v situaci, kdy váš příjem kolísá. Tuto variantu by měli zvolit podnikatelé a lidé, jejichž příjem je značně závislý na osobním ohodnocení, odměnách a provizích, nebo také roční době (sezónní příjem). Stanovte si, kolik % z příjmu bude sloužit na tvorbu finanční rezervy a každý měsíc takovou částku odložte stranou.
Nevýhodou tohoto přístup je nemožnost automatizace. Je potřeba každý měsíc, nebo pokaždé když dostanete příjem, myslet na to, že je potřeba část peněz odložit na tvorbu rezervy.
Čistě teoreticky je tu ještě třetí možnost, která může nastat a to je ta, kde se o finanční gramotnost, spoření, investice a finanční rezervu začnete zajímat již v době, kdy máte někde bokem uspořenu větší sumu penež. V tomto případě si pouze co nejdříve, dle předchozích bodů, odložte bokem peníze na finanční rezervu a pusťte se směle do investování!
Postupné budování rezervy se může zdát pomalé a dlouhé. Ano, v případě kdy začnete tzv. od nuly a cílová částka je vysoká, může se protáhnout budování rezervy i na několik let.
Investování a budování finanční rezervy současně
Je možné investovat i v případě, že stále ještě budujete finanční rezervu? Samozřejmě. Dokonce je to možná i žádoucí. Je však potřeba si stanovit jasná pravidla a mít primárně stále na paměti, že jsem ve fázi, kdy budujeme rezervu, né ve fázi, kdy již plně investujeme. A toto nikdy nezaměňovat.
Jak může takové investování v rámci budování rezervy vypadat?
Řekněme, že jste si stanovili cíl, mít finanční rezervu o velikosti 12 měsíčních nezbytných výdajů.
Na počátku začínáte tvořit rezervu a prozatím ještě neinvestujete. Čas můžete vyplnit vzděláváním se o investichích, zakládáním investičních účtů, seznámení se s investiční platformou a investování na tzv. demo účtu.
Jakmile dosáhnete na velikost rezervy, která pokryje alespoň výdaje na 3 měsíce, vyčleníte si část peněz z těch, které posíláte na rezervu, na investování. Může to být například 20% z částky na tvorbu rezervy.
Poté se můžete již reálně seznamovat s tím, jak investovat, jaké pocity budete zažívat když trh poroste, nebo naopak když bude klesat. To vše budou cenné zkušenosti, které se vám budou hodit v momentu, kdy se pustíte do investování naplno.
Správa finanční rezervy
Pokud již rezervu vybudovanou máte, tak vám gratuluji. Nyní se můžete směle pustit do světa investic. Ale věřte, že vybudováním rezervy vaše starost o ní nekončí.
Podobně, jako je potřeba aktualizovat a průběžne vyhodnocovat finanční plán, je také potřeba se starat o finanční rezervu. Měli bychom si hlídat, jak se mění naše příjmy a výdaje a jak naše aktuální výše finanční rezervy koresponduje s naším rozpočtem.
V případě potřeby bychom měli finanční rezervu navýšit, nebo naopak přesunou určitou část z rezervy na investice. To se může stát například při splacení hypotéky, kdy naše měsíční nutné náklady rapidně poklesnou a my již nemusíme držet tuto část výdajů v dlouhodobé rezervě.
Na co se velmi často zapomíná je nastavení a definování strategie, jak a kdy rezervu znovu naplnit po odčerpání částí prostředků. Může se to jevit jako banalita, ale hodně lidí tuto část podceňuje, z rezervy jen čerpá a pak se diví, že v rezervě již nezbývá dostatek financí, pokud přijde další větší nečekaný výdaj.
Proto je nutné si jasně říct, po jaké době a jakou variantou budeme finanční rezervu doplňovat. Vhodný přístup můžeme zvolit podle stejných či obdobných pravidel, jaké jsme zmínili v sekci jak vybudovat finanční rezervu.
A kdy finanční rezervu začít znovu doplňovat? To bude hodně individuální. Samozřejmě nejlepší je začít ihned, ale né vždy to jde. Můžeme úplně pozastavit pravidelné investice, nebo pouze část prostředků určených pro investování posílat na doplnění rezervy a zbytek stále investovat. Vše bude záležet na tom, jak velkou rezervu jste měli a jak moc jste z ní odčerpali.
Důležité je však myslet na to, že doplnění rezervy po jejím odčerpání je nutností!
Co jsme se naučili?
Seznámili jsme se s tím, co je a co není finanční rezerva. Definovali jsme si návod, jak stanovit výši finanční rezervy, kde ji uložit, jak ji budovat a následně spravovat.
Také jsme se řekli, že předtím, než vůbec začnete investovat, je potřeba si nějakou finanční rezervu vybudovat. Věřte mi, že až vám investice poklesnou o několik desítek procent, tak pocit zajištění v případě vybudované rezervy vás ochrání od návalu negativních emocí a unáhlených kroků.
Doufám, že vám bude článek přínosný. Pokud ano, budu rád za zpětnou vazbu zde do komentářů pod článkem, případně mne napište email na info@finmatika.cz.
